Karin Hirschberger: Ve čtení nahlas nalézají děti prostor nekonečného bezpečí
* Karin (58) ★ žije ve Vídni -> založila dětský dvojjazyčný magazín - Papperlapapp - pro děti od pěti let věku ✗ 20 let působila v oblasti designu a nyní vytváří barevný a kouzelný svět pro děti -> má ráda koncerty, umění, dlouhé procházky a samozřejmě čtení :)
Pod názvem - Papperlapapp - vydáváš dvojjazyčný, nápaditý a hravý magazín pro děti, jehož hlavním cílem je podpořit čtení dětem. Co tě přivedlo k myšlence vzniku takového časopisu pro děti?
Papperlapapp je tu s námi tak trochu náhodou. Vždy mě motivovala a novou energii dodávala nejrůznější kreativní řešení, která obohacují náš svět. Díky přátelům jsem narazila na francouzský dětský magazín, který byl velmi kvalitně zpracovaný. Už jeho provedení motivovalo děti ke čtení. Jakmile se objevil u nich doma, děti ihned chtěly, aby se jim z něj četlo.
Před několika lety jsem měla to štěstí osobně takový moment zažít. Byla jsem na návštěvě u své francouzské kamarádky a v tom přišel pošťák s dětským magazínem „tralalire“. Její malý syn vzal výtisk do rukou, intenzivně celým magazínem listoval a naléhal, aby mu z něj okamžitě někdo četl. Inspirovalo mě to natolik, že jsem se rozhodla navrhnout obdobný magazín i pro děti v Rakousku.
Podařilo se mi přesvědčit designérku Claudii Dzengel, následně jsme společně dlouho zkoumaly, jak nejlépe podpořit rozvoj řeči a schopnost číst, až jsme přišly s konceptem magazínu Papperlapapp.
“Kvalitní provedení magazínu motivuje děti k jeho čtení.”
Papperlapapp vychází v 10 různých jazykových kombinacích. Město Vídeň jej aktivně využívá ve veřejných předškolních zařízeních k rozvoji jazykových dovedností u dětí, které mají němčinu jako druhý jazyk. Jak vlastně taková spolupráce s městem Vídeň funguje a co ti přinesla?
Papperlapapp vychází v němčině v kombinaci s některým z přistěhovaleckých jazyků, které jsou v německy mluvících oblastech silně zastoupeny a pak také v německo-anglické verzi. Jednotlivé výtisky jsou koncipované tak, že mohou být jednoduše použity doma, v předškolním zařízení či na základní škole.
V ideálním případě jsou dětem příběhy nejprve přečteny v rodném jazyce. Tímto způsobem se seznámí s obsahem a získají větší jistotu. Poté, když je čtou společně ve škole či školce, jsou již děti při jejich čtení mnohem aktivnější. Snadněji a hravou formou se tak učí jazyk svého okolí.
Náš přístup přesvědčil vedení vídeňských školek a město Vídeň se rozhodlo bezplatně a pravidelně Papperlapapp poskytovat všem předškolním zařízením právě za účelem podpory vývoje řeči. Spolupráce s městem trvá již pět let. Zároveň ke každému vydání poskytujeme “pedagogický návod” s doporučeními, jak Papperlapapp správně v praxi používat.
Proč je vývoj jazyka u malých dětí tak důležitý?
Schopnost vyjádřit se a zacházet s psaným textem s jistotou jsou základním klíčem k nezávislému životu, otevírají příležitosti ve vzdělávání a podněcují aktivní účast na společenském životě.
“Schopnost vyjádřit se a zacházet se psaným textem s jistotou jsou základním klíčem k nezávislému životu a aktivní účasti na společenském životě.”
Nedávno jsem si uvědomila, že místo čtení text pouze “skenuji” očima. Se vším co se děje kolem mě, je pro mě někdy velmi obtížné se na text soustředit. Jak vysvětlíme dětem, že čtení je důležitá znalost, když jí mnohdy nejsme schopni ani my sami?
I já někdy dělám úplně to stejné. Jakmile si to uvědomím, snažím se své čtecí tempo výrazně zpomalit a věnovat obsahu a jednotlivým formulacím svoji plnou pozornost. Okamžitě se tím zvětší i moje potěšení ze čtení.
Jsem přesvědčena, že děti by měly mít čtenářské vzory například v rodičích, prarodičích, starších sourozencích a tu a tam se do tištěného média zahloubat.
Mimo to by dětem již od útlého věku mělo být pravidelně předčítáno. Řada studií ukazuje, že pravidelné čtení dětem s sebou nese celou řadu pozitivních dopadů a to nejen s ohledem na vývoj slovní zásoby a známek ve škole, ale i v rámci sociálního začlenění a chování dítěte. Ve čtení nahlas nalézají děti prostor nekonečného bezpečí a prokazatelně rozvíjejí své sociální dovednosti.
“Ve čtení nahlas nalézají děti prostor nekonečného bezpečí a prokazatelně rozvíjejí své sociální dovednosti.”
Papperlapapp vychází s ohledem na životní prostředí, bez reklam a v kvalitním grafickém provedení. To často není u dětských magazínů zvykem. Proč jsou pro tebe právě tyto hodnoty tak klíčové?
Ochrana životního prostředí a rovné příležitosti pro všechny jsou našim hlavním cílem. Proto jsme hned od samého začátku chtěli, aby byl Papperlapapp vyroben klimaticky šetrným způsobem a samozřejmě, aby na děti a jejich rodiče “neútočil" žádnou reklamou.
Díky celosvětové pandemii děti trávily a tráví mnoho času na nejrůznějších digitálních zařízeních. Co si myslíš o všech e-learningových materiálech a jaký to bude mít vliv na tištěné magazíny a knihy?
Dobře udělané digitální médium je požehnáním - především v těchto časech! Nicméně tištěné knihy a magazíny budou i v budoucnosti hrát ve vzdělávání klíčovou roli - především jde-li o hledání řešení, jejich ručního zapsání do školních sešitů či sdílení školních knih. Neboť pouze touto cestou jsou odpovídajícím způsobem nastartována nervová spojení v mozku a naučený materiál zde může být dlouhodobě uložen. Význam tištěných médií a psaní rukou je zdokumentován například neurovědcem Manfredem Spitzerem.
Každé vydání Papperlapapp se věnuje konkrétnímu tématu. Jak probíhá výběr vhodného tématu a spolu s ním i ilustrátorů a autorů jednotlivých textů?
Témata vybíráme ve spolupráci s našimi odborníky, mezi které patří experti z oblasti podpory vývoje řeči, dětských psychologů i znalců dětské literatury.
V momentě, kdy máme odsouhlasené téma pro další vydání, se pouštíme s kreativní ředitelkou Katrin Smejkal do jeho hlubšího zkoumání a hledání vhodných autorů a ilustrátorů. Následně přicházíme s prvními návrhy a směrem, kterým by se měly jednotlivé příběhy ubírat co do obsahu a kreativity.
Na čem pracuješ nyní?
Mimo Papperlapapp pracujeme na vývoji online novin pro děti ve věku 12-16 let a také emočních kartách pro děti ve věku 4-8 let. Snad i tyto naše dva projekty budou mít úspěch.
TIP NIKY
Magazín Papperlapap si v anglicko/německé verzi můžete stáhnout kliknutím na přiložené obálky:
Čtení z magazínu Papperlapap v anglickém jazyce :
Čtení z magazínu Papperlapp v rámci akce Martinus.cz - Přečtu ti pohádku
Karin Hirschberger: Das Vorlesen wird von Kindern als Zeit großer Geborgenheit empfunden
* Karin (58) ★ lebt in Wien -> hat eine zweisprachige Bilderbuchzeitschrift für Kinder ab fünf Jahren gegründet ✗ hat mehr als 20 Jahre Erfahrungen im Designbereich und eröffnet eine farbige und magische Welt für Kinder in Form der Bilderbuchzeuitschrift Papperlapapp -> sie selbst liebt Konzerte, Kunst, Ausstellungen, lange Spaziergänge und Lesen :)
Du hast die farbige zweisprachige Bilderbuchzeitschrift fur Kinder namens Papperlapapp gegründet. Ihr Ziel ist die Unterstützung des Vorlesens bei Kindern. Wie bist du auf die Idee gekommen?
Es ist einem Zufall zu verdanken, dass es Papperlapapp gibt. Was mich seit jeher antreibt, sind gestalterische Lösungen, die unser Leben bereichern. Über Freunde bin ich auf französische Kinderzeitschriften gestoßen, die derart gut gemacht sind, dass die Kinder sie sofort vorgelesen haben möchten, sobald diese ins Haus flattern.
Vor einigen Jahren hatte ich das Glück, einen solchen Moment selbst mitzuerleben: Ich war gerade bei meiner französischen Freundin zu Besuch, als die Post das Vorleseheft „tralalire“ brachte. Ihr kleiner Sohn nahm das Heft postwendend zur Hand, blätterte intensiv darin und drängte seine Mutter, ihm sofort daraus vorzulesen.
Diese Beobachtung inspirierte mich, auch für Kinder in Österreich eine entsprechend qualitätsvolle Lektüre zu entwickeln. Ich holte die Designerin Claudia Dzengel mit ins Boot und wir begannen intensiv zu den Themen frühe sprachliche Förderung und Lesenlernen zu recherchieren und das Konzept zu Papperlapapp zu erarbeiten.
“Aus einer gut gemacht Zeitschrift möchten Kinder sofort vorgelesen bekommen.”
Papperlapapp erscheint in 10 unterschiedlichen Sprachkombinationen. Die Stadt Wien hat das darin verborgene Potenzial erkannt und unterstützt mit Papperlapapp den Erwerb der Bildungssprache Deutsch bei jenen Kindern, die in öffentlichen Kindergärten Deutsch als zweite Sprache erlernen müssen. Wie funktioniert eine derartige Kooperation und was hast du daraus gelernt?
Papperlapapp erscheint jeweils in Deutsch in Kombination mit Migrationssprachen, die im deutschen Sprachraum stark vertreten sind und in Deutsch-Englisch. Unsere Hefte sind so konzipiert, dass sie zuhause ebenso wie im Kindergarten und in der Volksschule eingesetzt werden können.
Im Idealfall werden die Geschichten daheim in der Erstsprache vorgelesen. Auf diese Weise lernen die Kinder die Inhalte kennen und bringen sie sich selbstbewusster und aktiver ein, wenn die Texte im Kindergarten oder in der Volksschule dann noch einmal auf Deutsch gelesen werden. Das erleichtert den Kindern – auf spielerische Weise – das Erlernen der Sprache ihrer oft neuen Umgebung.
Unser Ansatz hat die Leitung der Wiener Kindergärten derart überzeugt, dass die Stadt Wien die Entscheidung traf, Papperlapapp regelmäßig an alle Vorschulkinder kostenfrei zu verteilen und gezielt als Sprachförder-Tool einzusetzen. Mittlerweile dauert unsere Kooperation mit der Stadt Wien bereits fünf Jahre. Mittlerweile gibt es pro Heft auch ein „Methodenblatt für Pädagogen“ mit wertvollen Anregungen zum Einsatz von Papperlappapp in der pädagogoschenn Praxis.
Warum ist frühe sprachliche Flrderung für kleine Kinder so wichtig?
Verbale Ausdrucksfähigkeit und ein sicherer Umgang mit verschriftlichter Sprache sind elementare Schlüssel für ein selbstbestimmtes Leben sowie für die Eröffnung von Bildungschancen und eine aktive Teilhabe an der Gesellschaft.
“Verbale Ausdrucksfähigkeit und ein sicherer Umgang mit verschriftlichter Sprache sind elementare Schlüssel für ein selbstbestimmtes Leben und eine aktive Teilhabe an der Gesellschaft.”
Vor kurzer Zeit wurde mir bewusst, dass ich Texte selbst oft nur noch scanne nicht mehr wirklich lese. Angesichts der Fülle an Informationen, die täglich in mein Leben dringen, finde ich es zunehmend schwierig, mich intensiv auf einen Text einzulassen oder überhaupt Zeit zum Lesen zu finden. Wie können wir die Kinder überzeugen, dass Lesen derart wichtig ist, wenn wir manchmal selbst nicht fähig sind, konzentriert zu lesen?
Mir ergeht es oft genauso und ich überfliege Texte, anstatt sie in Ruhe zu lesen. Sobald mir dies bewusst wird, versuche ich mein Lesetempo drastisch zu reduzieren und dem Textinhalt und den Formulierungen sorgfältige Beachtung zu schenken. Das erhöht am Ende meinen Lesegenuss.
Ich bin überzeugt davon, dass Kinder gute Lesevorbilder haben und erleben sollten, wie sich Eltern, Großeltern oder ältere Geschwister zumindest ab und an in ein analoges Medium vertiefen.
Außerdem sollte Kindern von klein auf regelmäßig vorgelesen werden. Denn zahlreiche Studien belegen, dass regelmäßiges Vorlesen vielfältige positive Wirkungen entfaltet – nicht nur im Hinblick auf die Entwicklung des Wortschatzes und die Schulnoten, sondern auch auf das soziale Verhalten der Kinder. Das Vorlesen wird von den Kindern durchwegs als Zeit großer Geborgenheit empfunden und stärkt nachweislich ihr prosoziales Verhalten.
“Das Vorlesen wird von den Kindern als Zeit großer Geborgenheit empfunden und stärkt ihr prosoziales Verhalten.”
Papperlapapp erscheint auf umweltfreundlichem Papier, kommt ohne Werbung aus und überzeugt durch hochwertiges Design. Man sieht diesen Anspruch nicht oft bei Zeitschriften für Kinder. Warum sind diese Dinge für die Papperlapapp so wichtig?
Klimaschutz und Chancengerechtigkeit sind für uns zentrale Anliegen. Daher war von Beginn an klar, dass Papperlapapp klimaneutral produziert werden und ohne Werbung auskommen sein muss.
Wegen der Corona-Krise haben viele Kinder immer mehr Zeit auf den digitalen Geräten verbracht. Was denkst du über die verschiedene Online-Lernmaterialien und was bedeutet es für die Zukunft der Bücher und Zeitschriften?
Gut gemachte digitale Medien sind ein Segen – vor allem in Zeiten wie diesen! Nichts desto trotz werden analoge Bücher und Zeitschriften im pädagogischen Bereich auch in Zukunft eine elementare Rolle spielen – vor allem, wenn es darum geht, Lösungen zu erarbeiten und diese mit der eigenen Handschrift in ein Schulheft oder Schulbuch zu übertragen. Denn nur auf diese Weise werden die Synapsen im Gehirn entsprechend verknüpft und die Lerninhalte nachhaltig abgespeichert. Die Bedeutung analoger Medien und der eigenen Handschrift wurde u. a. von Neurowissenschafter Manfred Spitzer hinreichend belegt.
Jede Papperlapapp Ausgabe konzentriert sich auf konkretes Thema. Wie kommt der Themenspiegel zustande und wie findest du die Autoren und Illustratoren?
Die Entwicklung der Themen erfolgt gemeinsam mit unserem Beirat, der sich aus Experten der Bereiche frühe sprachliche Förderung, Kinder-Psychologie und Kinder-Literatur zusammensetzt.
Sobald das Thema für eine Ausgabe feststeht, recherchieren Art Direktorin Katrin Smejkal und ich geeignete Autoren und Illustratoren und erstellen ein Kreativ-Briefing. Darin skizzieren wir, was wir mit dem jeweiligen Heft bewirken möchten und in welche Richtung die Geschichten und Beiträge inhaltlich wie gestalterisch gehen sollen.
Woran arbeitest du gerade?
Neben Papperlapapp arbeiten wir gerade an der Entwicklung einer Onlinezeitung für 12-16-Jährige und an Emotionskarten für 4 bis 8-Jährige. Mögen auch diese beiden Projekte Anklang finden.
